Když mi bylo sedmnáct let, tak jsem se poprvé opravdu hodně zamilovala. Ani nevíte, jak mě to potěšilo, když i onen dotyčný kluk mi řekl, že mě má také opravdu hodně rád. Byla jsem vážně v sedmém nebi a říkala jsem si, že láska je opravdu ten nejkrásnější cit, který člověk může poznat. Nikdy bych ani netušila, že může muži mohou být taky tak citliví, že to ženu potěší. A byla jsem ráda, protože svého prvního přítele jsem opravdu milovala, takže jsem s ním prožila opravdu všechno, co k lásce patří. Jenomže vím že v po půl roce mě polil studený pot. Opravdu hodně mě zamrzelo a byla jsem také hodně v šoku, když jsem se dozvěděla, že si můj přítel si ze mě dělá jenom srandu.
Proč to proboha udělal? Proč jsou někdy muži zlí? Dozvěděla jsem se, že má ještě kolem sebe má další dvě přítelkyně. Tyto dvě přítelkyně o sobě také samozřejmě vůbec nevěděly, a dokonce ani netušily to, že ten kluk má dokonce tři přítelkyně. Bylo to mi opravdu hodně líto a doma jsem probrečela asi celý týden.
Potom jsem se z toho trošku dostala, ale stále jsem měla velký problém věřit mužům. A svěřila jsem s tím nejlepší kamarádce, která soucítila se mnou. Obě dvě jsme v tu dobu absolutně nesnášely kluky a všechny může v okolí. Měli jsme za to, že každý muž je úplně stejný, že každý muž potřebuje k životu více žen než jenom jednu. A svou druhou lásku s mužem jsem prožila až ve svých jednadvaceti letech. Abych zase začala věřit mužům. A věřte mi nebo ne, ale jsem opravdu hodně citlivá a romantická duše, takže jsem vždycky chtěla ve vztahu lásku a rovnoprávnost, ne aby mě muž podváděl a měl několik přítelkyň najednou. Jenomže ne všichni jsou úplně stejní. nemusí být všichni muži romantici, což mě velmi mrzelo. Doufám, že si ještě najdu nějakého přítele, který bude velký romantik, stejně jako já.